Vaše EVE Online story: Faruzen

Po tom, co Waltari vyhlásil výzvu k sepsání naší historie v EVE jsem si uvědomil, že jsem nikdy celý svůj příběh nikam nepsal, ani na svůj blog. Většinou proto, že se často jedná o příběhy z trochu jiných dob EVE, kdy věci fungovaly jinak a nechtěl jsem propagovat něco, co už v EVE není. Tohle je ale celkem dobrá příležitost, takže se do toho pustím. A bude to celkem cesta do historie. Jsou mnohem větší pamětníci, ale i mých více než 7 let už je slušná doba ve hře.
– Faruzen en Divalone

 

 

Můj příběh v EVE začal na koleji Komenského v Praze, kdy jsem narazil na nějaké screenshoty ze hry. EVE mě už v té době roky fascinovalo, hlavně atmosférou trailerů a screenshoty, ale odrazovala mě nutnost předplatného. Neměl jsem do té doby jako středoškolský student skoro žádné peníze, ale jako čerstvý vysokoškolák jsem najednou měl nějaké možnosti. Stáhnul jsem trial a začal hrát na slabším herním notebooku.

Zvolil jsem Gallente, protože jsem tak nějak liberál a vždy jsem v té době hrál ve hrách spíš ty „Good Guys“ … a líbil se mi design lodí. A hra mě uchvátila. Udělal jsem kratičký tutoriál, který mi ukázal jak se warpuje na věci a pak už byl v sandboxu. Letěl jsem se svým Velatorem na asteroid belt, zakousnul se do asteroidů a pak letěl zpět na stanici. Reprocesnul jsem z Veldsparu Tritanium a zkusil prodat. Pár fufňů z toho bylo, tak jsem letěl znovu. Pokud si to dobře pamatuju, tak asi za hodinu těžení jsem si koupil svojí první pořádnou frigatu – Incursus. Za 300 000 ISK ! Nafitoval jsem nějaký Shield Booster, nějaký Armor Repairer, kombinaci railgunů různého kalibru s různou municí abych mohl přeci útočit na cíle na různých vzdálenostech a vyrazil jsem střílet NPC na belty. Nádherný pocit, warpování po systému mezi planetami a sluncem byla jedna z nejefektnějších věci, které jsem do té doby kdy viděl. Výšlehy railgunů a mizející HP Serpentisů na beltech mě drželi napjatého jako strunu. Můj notebook protestoval a páli mil ruku, ale já jen slintal a točil si kamerou střídavě okolo mojí lodi a lodí nepřátel.

Postupně jsem si vydělal na Navitas – tehdy taky těžební frigatu, a pak na Catalyst, naskilloval nějaké další mining skilly a těžil “pořádně”

Ještě během Trialu jsem se dostal na Exequror, masivní křižník, na který jsem vydělával asi týden. Tehdy to byl těžební cruiser s úžasnými bonusy na mining lasery a dal se upravit na víc než 1000 m3 cargo holdu! Tou dobou už jsem tušil, že EVE je něco úplně jiného než cokoliv, co jsem hrál do té doby. Slyšel jsem o obrovských válkách a velkých flotilách, přitom já se neskutečně bavil už dva týdny jen těžbou a experimentováním s moduly v jednom nebo dvou systémech v high-secu. Hned po konci trialu jsem vzal 10% svého tehdejšího měsíčního rozpočtu a zaplatil si subscription.

Další období si moc nepamatuju, vím že jsem asi po nějaké době těžení s Exequrorem a prozkoumávání okolí v levných lodích a pár prvních smrtích v low-secu skočil na Retrivever a moje myslím první várka rudy mi s cenovkou 7,9 milionu ISK vyrazila dech

Tolik ISK za 30 minut těžení! Když už jsem byl bohatý, rozhodl jsem riskovat a šel jsem se svým teď už blasterovým Incursusem a Atronem víc prozkoumávat low-sec. Zjustil jsem, že v nižších security systémech jsou NPC s lepší bounty, dokonce battlecruisery a battleshipy co měly až milion ISK bounty! Četl jsem na wiki o signature tankingu, tak jsem to zkusil použít. Nafitoval jsem afterburner, nastavil orbit na 500 metrů a světě div se, opravdu mě netrefovali ! Byl to pro mě heureka moment, najednou už jsem chápal jak funguje transversal a od té doby jsem začal dost studovat mechaniky hry.

I když některé Serpentis battleshipy jsem kousal hodně dlouho, moje DPS tehdy za moc nestalo. Vzal jsem tedy drahý Vexor cruiser a po chvíli rattingu v systému byl poprvé uštědřen větší ránu v PVP https://zkillboard.com/kill/22107273/. Škoda za 15 milionů ISK mě hodně zabolela, ale nenechal jsem odradit. Stále jsem to pokoušel a riskoval a vydělával víc, než jsem ztrácel. Pojištění lodí dost pomohlo. Vydělával jsem postupně víc a víc s pustil se do security misí pro Roden Shipyards tuším. Postupně jsem se propracoval až na impozantní battlecruiser Myrmidon a lvl 3 mise. Tou dobou už jsem četl wiki EVE-Uni a studoval víc mechaniky hry.

Adrenalin low-secu jsem ale nezapomněl a začal se zajímat o PVP. Začal jsem různé fitovat Atrony a Federation Navy Comet a hledal jsem boj. Pokaždé jsem umřel, bez jediného killu. Někdy jsem si ani nevystřelil, jak to bylo rychlé, jindy byl cíl mimo dosah. Upravoval jsem fity na koleni podle vlastních zkušeností a tehdy omezené znalosti modulů, které jsem poznával a učil se co dělají z Market okna, když jsem prozkoumával různé položky na trhu. Dočetl jsem se na fórech, že dobré lodě na PVP pro nováčky jsou interceptory. A dobrá korporace na to naučit se PVP jsou Red vs Blue (RvB). Připojil jsem se do RvB netušíc, že interceptory jsou dobře spíš jen jako chytači i ve flotile v null-secu. No zkoušel jsem to stále dokola, s různými loděmi, ale výsledek žádný. Pak jsem si dal jsem si pár měsíců pauzu.

Po nějaké době se vrátil a založil vlastní korporaci, a to Divalone Industries: https://zkillboard.com/corporation/98224913/. Tehdy jsem také poprvé přišel o víc než 45 milionů ISK, když jsem přišel o omylem nepojištěný Brutix na gatecampu do low-secu. Byl jsem celkem dost otrávený, co vám budu povídat. Začal jsem se rozhlížet po nějaké fungující korporaci. Netušil jsem tehdy, že existuje nějaká česká komunita, vůbec mě nenapadlo se po Češích rozhlížet, měl jsem pocit, že na tak zvláštní hru nemůže existovat. Přidal jsem se tedy k nějaké mezinárodní skupině, celkem náhodně, kteří říkají že dělají industry. Chvíli jsem u nich byl a pak měl od EVE zase na nějaký ten měsíc pauzu, protože to s nimi až taková zábava nebyla. Někdy tou dobou jsem už také začal dělat lvl 4 mise v Battleshipě. Svojí první Battleshipu jsem v hangáru obdivoval asi 10 minut, než jsem s ní undocknul.