Já a Eda

Když jsem se rozhodl na dobu neurčitou vysadit EVE Online z mnoha různých důvodů, všechno probíhalo fajn. Dodělal jsem rozdělané věci, na které jsem se chystal a chystal a nikdy k tomu nedošlo, ať už v reálu (např. dodělat konečně po roce a půl ty podlahové lišty) nebo na netu (vylepšit a zjednodušit celé jádro capsuleera). Po nějakém čase jsem se nicméně začal poohlížet po něčem, co by mě ve volných chvílích nějak zabavilo. Něco online a pokud možno, minimálně náročné na čas. V úvahu přicházely hry jako DOTA, Counter Strike, Day of Defeat a tak podobně. Tyhle typy ale prostě nejsou pro mě, dokonce jsem se na čas vrátil i ke hvězdným válkám, konkrétně MMO The Old Republic. Tam se bohužel od roku 18 nic nezměnilo, takže zase nic.

Jeden kamarád mi poradil online hru, o které jsem slyšel, ale nikdy ji nehrál. Mrkl jsem po webech a našel ji za 160 korun, takže proč ne. Jmenovalo se to Elite Dangerous, nějaký vesmírný simulátor prý a k tomu zasazený do naší galaxie, Mléčné dráhy. Znělo to zajímavě, mám rád věci z vesmíru.

Nainstaloval jsem to a spustil. Nějakým způsobem vytvořil postavu a hurá do akce. První věc, kterou jsem musel prolézt, byl tutorial. Prolétání bran lodí a návod jak dockovat na stanicích, používání zbraní a tak podobně. Prostě klasika tutoš. Už při prvních sekundách hraní jsem zjistil, že hra byla patrně vyvíjena na použití joysticku. Veškerý pohyb po osách X, Y a Z se ovládal myší … takhle to nepůjde. V options jsem tedy navolil ovládaní do stran na A a D, a pár dalších drobností, které jsem byl zvyklý ovládat v simulátorech jinak, zbytek nechal tak jak byl. Vyfasoval jsem loď, která se jmenovala Sidewinder (jak originální) a hurá do světa Milky Way.

Na jednom z Discordů pro Elite Dangerous jsem se poptal čím jako nováček můžu získat nějaké peníze. Pročítal jsem pozorně všechny rady, které mi kdo dal a nakonec vybral 3 věci, které zněly tak nějak rozumně. Začal jsem s combat misema v Solo modu (hra obsahuje několik modů v kterých můzete hrát, viz obrázek výše) a dělal jsem je způsobem, který mi poradil jak je dělat efektivně v poměru čas/výnos. Při sestřelení nepřítele v této hře, dostanete nějaké combat vouchery, které následně musíte dopravit do stanice a tam vám za ně NPC dá prašule. Tenhle způsob byl velmi efektivní, jelikož ostatní nováčkovské možnosti jako obchod, nebo „hauling“ se co se týká odměn, počítaly v jednotkách tisíců kvůli nedostatečné velikosti lodi. Ten způsob, kterým jsem dělal tyto combat mise, mi dával vouchery v řádech stovek tisíc a když se zadařilo, tak i milionů. Po dovršení určité částky, jsem se rozhodl splnit misi, která mi byla dána hned na začátku. Letět do systému, jehož jméno jsem zapomněl a docknout tam na stanici.

Lodě v Elite Dangerous fungují skoro stejně jako v EVE Online. Člověk ji koupí a v základu jsou na ní úplně ty nejzákladnější moduly, aby mohla vůbec létat. Tyto moduly se dají časem měnit za lepčejší typy a vylepšovat. Otevřel jsem tedy mapu hry … v tu ránu se mi udělalo velmi nevolno. Její rozloha je šílená. New Eden z Eve Online je proti tomu mikroskopický. Mapa Elite je opravdu celá Mléčná Dráha. Vzdálenosti mezi místy, které potřebuje člověk zdolat v pozdějších fázích hry, se počítají na desítky a stovky tisíc světelných let (dále jen LY). No snad to nějak půjde řekl jsem si a vydal se na cestu do ono systému, který mi dala ta mise.

Dorazil jsem na místo a podíval se znova na mapu. Zjistil jsem, že se mi uzamkly ty startovní systémy, ze kterých jsem právě doletěl a nikdy se tam nebudu moct vrátit … no co už. Systém, který mi ta mise určila, nebyl nic moc, nijak extra lukrativní. Začal jsem se poohlížet po různých webech po nějaké jiné alternativě. Postupně jsem přišel na jednu hrozivou skutečnost. Ke hraní ED, člověk nutně potřebuje minimálně 4 různé weby, protože hra sama o sobě skoro nic neumí. Na těchto webech člověk najde všechno potřebné od „fitů“ různých lodí alá EVE Workbench, až po různé obchodní cesty a seznam komodit, kde se prodávají, nebo kupují a v jakém množství.

Jedna věc mi ale začala celkem vadit. Elite Dangerous není sandbox a tím pádem se nic ve hře nedá koupit přímo od hráčů. Hráči nic nevyrábí a tím pádem neexistuje žádný volný trh a všechno člověk kupuje od NPC. No hnus fialovej.

Jelikož se mi v ED nepodařilo najít žádný příběh čehokoliv, tak jsem si stanovil cíl, což je v každé velké hře důležité. V mém případě to byla loď, na kterou jsem se chtěl dohrabat, koupit ji a maximálně vylepšit. Lidi mi totiž řekli, že je prostě nejlepčejší z celé hry. Podíval jsem se po webech věnovaných Elite a hledal, kde se dá koupit a kolik stojí … nakonec našel a pro mne jako nováčka to byl ranec. Něco jako když newbro v EVE vidí Carrier. Začal jsem hledat způsoby, jak onen ranec vydělat a taky spoustu peněz navíc na všechna ta vylepšení. Zkusil jsem trading který je v té hře velice primitivní. Koupíte zboží v systému A a přivezete ho a prodáte v systému B, cena je předem daná, stejně jako počet kusů. Takhle jsem strávil cca 3 dny. Lítáním tam a zpět s nijak velkým výdělkem. Řekl jsem si, že takhle to asi nepude a začal se poohlížet po cestě trošku rychlejší. Všechny způsoby nicméně vyžadovaly větší počáteční investici aby fungovaly jak mají. Na to jsem ale neměl. Pradoxně náhodou jsem přišel na způsob, jakým nahrabat obrovskou sumu s minimálním úsilím a kapitálem. Neskutečná blbost, ale opravdu to fungovalo, několik desítek milionů během několika málo minut.

Když jsem se nad tím později zamyslel, dávalo to i smysl, protože se na tom stejném dá docela rýžovat i v reálu. Přeprava turistů. Ne, opravdu si prdel nedělám. V ED jsou stanice, kde se soustředí turisté, kteří chtějí navštívit různá známá místa a nemají se tam jak dostat. Vaším úkolem je tyto turisty naložit a přepravit k požadované turistické atrakci. K tomuto musí být vaše loď vybavena modulem zvaným „passenger bay“, což je prostě budka v které tito turisti budou dřepět, než dorazíte na místo. Pak se patrně vykloní na pár vteřin z okna, juknou na to, co chtěli vidět a vy s něma zas odfrčíte tam, kde jste je naložil a oni vám vysolí těžké háky …  no strašná blbost, ale neskutečný výdělek

Z nějakého důvodu chce většinové množství turistů mrknout na stanici Sirius Atmospherics v systému hvězdy Sirius. Proč je tam za těžké háky nehodit, že.

Za zhruba tři dny jsem takto dosáhl svého cíle a vydělal svoji první miliardu. Rozhodl jsem se tedy splnit si svůj cíl a vydat se koupit onu loď. Letěl jsem pro ni do systému, kde stanici vlastnilo NPC, které prodává lodě a moduly se slevou a stanice měla i celkem normální jméno na rozdíl od jiných nevyslovitelných, jmenovala se jednoduše, Ray Gateway. Systém nebyl ani tak daleko, jako by se na první pohled mohlo zdát. Dorazil jsem na Ray Gateway a koupil vysněnou loď ANACONDA a začal ji podle webu upravovat a vylepšovat. Jediná věc, která mi chyběla, byl nějaký Guardian Frame Shift Drive Booster. V ED se jump drive nejmenuje jump drive, ale Frame Shift Drive. Tento Booster vylepšuje doskok lodí. Začal jsem tedy pátrat po tom, jak ho získat. Návody na webech byly celkem jednoduché na pochopení. Člověk potřeboval planetární vozítko, se kterým na určitých planetách jezdí a plní úkoly, aby získal blueprint a součástky na tento booster.

Nic ale není tak jednoduché, jak se zdá. První planeta, na které se nacházely Guardian ruiny, což jsou podle všeho ruiny po nějaké dávno zaniklé civilizaci Elite Dangerous lore, byla vzdálená whooping 3000 světelných let. Strašná představa. Celý den jsem přemýšlel, jestli mi vůbec stojí za to tam letět a o něco se snažit. Nakonec jsem se rozhodl to zkusit, byla sobota a všechno jsem měl hotovo, takže o dvě, tři hoďky můzu hrát déle. Koupil jsem do lodi hangár na vozítko, vozítko samotné, několik palivových tanků a vydal jsem se na cestu. Po každém skoku, jsem se mrkl na mapu a užíval si pohled, jak se vzdálenost k cíli zmenšuje. Po cca 2 hodinách jsem dorazil na místo a vydal se směrem k dané planetě, na jejímž povrchu se nacházely ruiny. Sestupuju na orbitu a pomalu klesám na úroveň, kdy můžu začít přistávat na povrchu. Po přistání zapínám noční vidění, abych vůbec v té tmě něco viděl. Nasedám do vozítka, otvírám web a chci začít dělat vše co je potřeba, přesně podle návodu pěkně kro za krokem. Přijedu vozítkem blíž k ruinám a zjišťuju, že jsou celé rozbité a blueprint získat nemůžu. To si ze mě děláte ….. připojím se tedy znova na discord hráčů ED s tím, že se zeptám, co to má znamenat.

Bere si mě stranou nějaký týpek a ptá se mě, jestli nejsem náhodou v Open režimu, což je ekvivalent online režimu s ostatními hráči. Řeknu mu, že se podívám, ale myslím si, že podle toho kolik jsem potkal normálních hráčů (ZERO!) tak patrně ne. Checkuji tedy klienta a s hrůzou zjišťuju, že jsem v Open režimu hrál vlastně celý měsíc. On mi poradí, ať jdu do solo režimu a ruiny si v klidu udělám. Ok staniž se, ruiny udělané a já odlétám s bluenprintem a materiálem na výrobu Boosteru zpět na Ray Gateway. Pořád nicméně nemůžu přestat myslet na to, že celý měsíc hraju v normálním Open režimu pro všechny. Zpětně vzpomínám, koho jsem kde potkal. Po příletu na Ray Gateway kupuju u Guardian brokera Frame Shift Booster a vydávám se s menší lodí zkoumat systémy. Každý systém v okruhu 130 světelných let. Stanice, planety, asteroidová pole na těžení. Dělám si čárky za každou loď pilotovanou hráčem, živým hráčem.

Postupně se dozvídám, že se hodně hráčů zdržuje v systému SOL, což je vlastně náš solární systém, Merkur, Venuše, Země, Mars a ostatní. K návštěvě tohoto systému ovšem člověk potřebuje povolení od federace a ta přichází až s určitou hodností. Snažím se celý den co to jde až toho povolení dostávám a vydávám se na cestu do naší sluneční soustavy abych našel nové hráče. Přilétám na místo a na lokální mapě vidím Zemi, Mars s atmosférou, slunce, Uran, Neptun a taky všechny měsíce jednotlivých planet jako europa, Enceladus, Io a podobně. Na zadockování si vybírám stanici Abraham Lincoln  (LOL!).  kpuju menší loď a vydávám se hledat spoluhráče a …….

Závěr

Závěrem bych napsal asi toto. Pokud chce někdo z vás vidět na vlastní oči, jak to bude vypadat až EVE Online umře, zahrajte si Elite Dangerous v klasickém Open režimu. Obligátní EVE is dying, obzvláště v této době, je zase celkem aktuální. Nicméně ve hře Elite Dangerous můžete opravdu vidět, jak to dopadne, až EVE umře úplně. Za dva měsíce v nechtěném online režimu hraní, jsem potkal celkem 34 lodí hráčů v radiusu 12000 světelných let od startovní lokace z toho 16 z nich v onom „busy“ SOL systému. Jen pro představu v EVE Online jsem vídával běžně několik desítek tisíc hráčů denně, v blbém Division 2 nějakých 150-300 lidí za den. V Elite dangerous 34 za dva měsíce. Takto neslavně skončilo moje působení ve hře Elite Dangerous. Držte se EVE.

o7

waltari

Capsuleer.cz

WALTARI

PROZOVATEL